Svátek má: Květoslava

Komentáře

Jan Campbell

analytik, publicista

Práce za tři kopějky

V kontextu obsahu částí věnovaných Pravdě a Rusku s poznámkami k zamyšlení se nachází logicky i třetí sovětský výrok - Práce za tři kopějky.

Co by vláda ČR a EU neslibovaly občanům v oblasti zvýšení mezd a udržení životní úrovně a její kvality v budoucnosti, skutečnost bude jiná. Nůžky mezi bohatými a chudými se budou ještě více rozevírat, napětí a represe ve společnosti budou posilovat a marnost v objetí narcismu, agresivního ticha a vládních represí bude metastázovat do všech oblastí života. Bude přitom vyžadovat nový typ řízení státní správy nového typu zbídačelé společnosti. Proto metaforu – práce za tři kopějky je potřeba brát vážně.  S pravděpodobností hraničící s jistotou se stane obrazem povolební reality, i kdyby měla vláda mít možnost chlubit se minimální mzdou nebo důchodem ve výši 35 tisíc a více korun měsíčně.


Obraz - Práce za tři kopějky se stane tmavším a nesrozumitelným pro širší veřejnost při přenosu logiky událostí v září 1939 na Východ k Tichému oceánu při současném uvědomění si, že atomové zbraně jsou to poslední, co kognitivní kapitalismus dovolí použít, protože tzv. hybridní válka má i nadále formovat budoucnost a život na planetě. Co mám na mysli?

Moskva a Tokio mají nevyřešené teritoriální spory spojené s Kurilskými ostrovy. Peking se hlásí k ostrovu Senkaku ovládaným Japonci a čas od času se ptá, kdo má vlastně suverenitu nad Okinawou a souostrovím Ryukyu. Existuje také donedávna utajovaná skutečnost. Jaká?

Během druhé světové války japonské speciální služby posílaly občany SSSR a Číny do vězení 731 zvláštního oddělení armády Kwantung. Tam byli předmětem testování bakteriologických zbraní s následnou smrtí. Mezi veřejně dostupnými archivními materiály FSB je protokol o jednom z výslechů posledního vrchního velitele armády Kwantung Otozo Yamada. Výslechy byly provedeny v letech 1947 a 1949 v rámci přípravy chabarovského procesu. Podle Yamady vyšetřovací dokumenty naznačují, že ve vězení Oddělení 731 byli vězněni Číňané, Rusové, Korejci a další, kteří byli určeni pro experimenty. Po předložení fotokopií výňatků ze zpráv oddělení Dairenské a  Mudanjian policie (císařského četnictva) o zvláštním odeslání osob podezřelých z příslušnosti k sovětské rozvědce, Yamada přiznal, že Sovětští občané podezřelí z protijaponských aktivit byli posláni do 731. oddělení ke zničení. V oddílech 731 a 100 byly prováděny experimenty na lidech s bakteriemi moru, antraxu, cholery, tyfu a plynové gangrény. Podle vzpomínek zaměstnanců Oddělení 731 zahynulo ve zdech laboratoří až 10 tisíci lidí. Císařské četnictvo v té době plnilo funkci bezpečnostní služby Japonska. Zvláštní zásilky tvořili lidé určeni k vyhlazení pomocí živých bakteriologických prostředků. Tito lidé se cynicky označovali jako polena.

Zmiňuji se krátce o probuzení ducha třicátých let ve východní Asii, protože nepoučitelné elity poválečného Japonska a jeho spojence USA ve vztahu k RF, protiruské první Olympijské hry bez diváků v Tokio 2021 a dlouhá historická paměť Asiatů nedovolují ignorovat historické skutečnosti a nezaplacený účet nacházející se na stole vlády Japonska.

Krátce připomínám mladým evropským politikům a diplomatům, že 8. srpna 1945 SSSR, majíc nesporné důkazy o tom, že Japonsko připravuje nasazení bakteriologické bomby Išii a aktivně podporuje spojenecké Německo, vyhlásil Japonsku válku. 9. srpna začalo tažení sovětských vojsk na Dálný východ, které skončilo porážkou a kapitulací skupiny Kwantung a poté kapitulací oficiálního Tokia. Čtyři roky později byl soud v Chabarovsku. Tam 25. - 30. prosince 1949 vojenský tribunál Primorského vojenského okruhu posuzoval případ obvinění japonské armády při přípravě a použití bakteriologických zbraní. Yamada obdržel 25 let v pracovním táboře - v té době nejvyšší trest v SSSR. Vedoucí Oddělení 731, mikrobiolog, generálporučík Shiro Ishii, česky Širó Išii  (1892 – 1959), jehož jméno nesla bakteriologická bomba, unikl trestu. V roce 1945 se ho ujmuli Američané, pro které později pracoval jak v USA, tak i v Japonsku, kde v roce 1959 zemřel.

Za zmínku v příspěvku stojí následující fakta: Išii již v roce 1927 se zasazoval o vytvoření japonského programu biologických zbraní a v roce 1928 zahájil dvouleté turné po Západě, kde provedl rozsáhlý výzkum účinků biologické války a jejího vývoje od první světové války. Išii  byl známý láskou k alkoholu, mnohoženstvím a nevěrou. Přesto měl velké štěstí. Šii byl zatčen americkými úřady během okupace Japonska a spolu s dalšími zajatci měl být vyslýchán sovětskými úřady. Místo toho se Ishii podařilo vyjednat a v roce 1946 získat imunitu od stíhání japonských válečných zločinů před tokijským tribunálem výměnou za jejich úplné odhalení. Žádost sovětských úřadů, aby proběhlo stíhání, USA odmítly na základě vyhodnocení zpráv vyšetřujících amerických mikrobiologů. Mezi nimi byl i Dr. Edwin Hill, náčelník (známého) Fort Detrick.Ve své zprávě psal, že informace od Išii jsou naprosto neocenitelné, že by to nikdy nemohlo být získáno ve Spojených státech kvůli skrupulím spojeným s experimenty na lidech a že informace byly získány poměrně levně.



Dne 6. května 1947 Douglas MacArthur napsal Washingtonu DC, že další údaje, popřípadě některá prohlášení z Išii lze pravděpodobně získat informováním zúčastněných Japonců, že informace budou uchovávány ve zpravodajských kanálech a nebudou použity jako důkaz válečných zločinů. Jak by tomu nebylo, Japonská armádní výstavní síň 731 válečných zločinů (731 罪证 陈列馆) v Harbinu dodnes slouží jako muzeum jednotky a zvěrstev, které páchala. Muzeum, archivy a nové zákony podporují historickou paměť ČLR a RF.

Proto nelze vyloučit, že pokud ČLR a RF se domluví a s pomocí agresivity USA oslabí nebo dokonce zničí bezpečnostní smlouvu mezi Japonskem a USA bude možné si představit, že přijde pozdní trest a ostrovy budou Japonsku odebrány diplomaticky nebo vojensky. Ne s pomocí jaderných zbraní, ale nových exotických vojenských technologií. Ty se již částečně používají nebo testují pro případ zhoršení situace. Ne nadarmo varuje americké výzkumné středisko na univerzitě v Sydney, že rakety a letadla ČLOA mohou v krátké době zasáhnout z jihu spojenecké základny v Japonsku a tak zajistily odzbrojující bombardovací útoky ruským námořnictvem a letectvem ze severu. Takovýmto konáním by Peking a Moskva mohly získat dostatek času na dosažení svých cílů. Čas bude mnohem kratší než ten, který budou potřebovat k přesunu američtí vojáci pod palbou obou velmocí, aby zastavili agresi. Oslabené Japonsko bez garance USA se tak může stát výhodnou kartou v geopolitické strategické hře tří velmocí, protože umožní mj. vyměnit americkou ticho-oceánskou strategii 50 let za novou.

Na tomto místě si dovoluji připomenout předem zmíněný rok 1939, osud Polska a následné dění v Evropě a ve světě. Jestliže japonské elity se zdravým rozumem již dnes neměli klidně spát, to americké by se měli alespoň ptát, jestli potřebují, chtějí nebo si přejí hrát roli britských a francouzských státníků třicátých let. Ti si totiž mysleli, že mohou Hitlera uklidnit uspokojením jeho neukojitelného hladu po území, imperiálním postavení a pomstě za minulá rozhodnutí. Případný a nevylučitelný rozpad RF a ČLR, nebo boj mezi nimi v budoucnu nemohou sloužit jako útěcha pro Japonsko, USA a EU, pokud bude vůbec ještě existovat v nám známé podobě.

Poznámky k zamyšlení

Pocit osamělosti je nutností všech národů a civilizací, které vytvořili. Odtud vyrůstá kritérium přítel nebo nepřítel, na kterém je postavena etika a základ jakékoli národní psychologie. Proto globalismus, v podstatě představující kapitalistickou verzi proletářského internacionalismu vytvořil společnost, ve které na jedné straně mají mladí lidé potíže se socializací a na druhé straně globalismus je pro ně populární a akceptovatelný. Proč? Protože například pro obdržení práce je stále důležitější umět používat počítač, umět anglicky a získat znalosti v oblasti úzké specializace. Žádné kontextuální znalosti historie, matematiky a fyziky, praxe v kritickém, laterálním a jiném myšlení nebo jak překonávat překážky nejsou požadovány. Mladí lidé takto vstupují do světa hodnot globalismu, stávají se moderními otroky, pokud mají práci a pokud ne, lidským odpadem. Jeden ze způsobů jeho zpracování se t.č. testuje na celém světě.

Voličům se proto nabízí dvě extrémní možnosti účasti ve volbách, protože žádná zlatá střední cesta neexistuje a platí Shakespearova slova: Být či nebýt, to je oč tu běží. Souhlasu netřeba.

Jan Campbell